|
|
Římská říše a křesťanství - od pronásledování ke státnímu náboženství
Činátl, Jiří ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Říhová, Ladislava (oponent)
Pacovská 350/4 140 21 Praha 4 Tel. +420 222 539 203 e-mail: studijni@htf.cuni.cz Vyslovení neplatnosti součásti státní zkoušky "obhajoba diplomové práce", na základě stanoviska přezkumné komise, že obhájená práce není původní a jde o plagiát. Po provedených řízeních vydal rektor Univerzity Karlovy rozhodnutí č. j. UKRUK/10207/2018-3, že součást státní zkoušky, obhajoba diplomové práce s názvem "Římská říše a křesťanství - od pronásledování ke státnímu náboženství" konaná dne 26. 9. 2017, je neplatná. Dnem, kdy rozhodnutí nabylo účinnosti, pozbyl student vysokoškolského vzdělání získaného studiem daného studijního oboru a akademického titulu magistr. Dále pozbyly platnosti vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. Abstrakt Diplomová práce je věnována situaci křesťanů žijících v římském impériu v prvních čtyřech století našeho letopočtu. Každé nové náboženství se jistě ve svých počátcích musí potýkat s řadou problémů, nepochopením a musí si své místo ve společnosti postupně vybojovat. Samy počátky křesťanství však není nikterak lehké postihnout, jelikož se nám do dnešních dní nedochovalo mnoho pramenů. Stejně tak mnoho událostí je vnímáno skrze křesťanskou optiku a tímto způsobem jednostranně interpretováno. Jedná se především o martyrologické texty, které byly postupem času značně upraveny a ověřit jejich...
|
|
|
Člověk Adam, člověk Kristus podle sv. Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Salvet, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se bude zaobírat pohledem na stav člověka v ráji a stav člověka v okamžiku porušení, to které nastalo úkonem lidské vůle odkloněné od projevené vůle Stvořitele sdělené tvoru používající rozum a vůli. Bude popisovat stav člověka, kterého svým vtělením přijal Boží Syn a to Ježíš Kristus. Vtělení, které je dějinnou událostí, a které vybízí člověka k následování toho, který se vtělil. Tímto následováním se člověk může podílet na budování Božího království již zde na zemi. To všechno bude psáno podle antropologie sv. Augustína, která je zachycena v jeho písemnostech. Klíčová slova: člověk, porušenost, hřích, vůle, svoboda, uzdravení, oslavení.
|
|
|
Spiritual progress of man in relation to God in the exegesis of Song of Songs by Origen and Life of Moses by Gregory of Nyssa
Hrehová, Kristína ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent)
V tejto práci sa pýtam, ako si Origenes a Gregor pomáhali pri vysvetlení svojej náuky o duchovnom pokroku Písmom. Mojím cieľom je porovnať ich náuku a exegetický prístup a zistiť, v čom sú prínosné pre súčasného čitateľa. V úvode predstavím dobový, intelektuálny a duchovný kontext autorov a textov. V druhej a tretej kapitole analyzujem text jednotlivých diel a hľadám definície duchovného pokroku, ktoré autori ponúkajú, a odpovede na ďalšie otázky spojené s duchovným pokrokom: Vedie duchovný pokrok vždy len od zla k dobru, alebo aj od menšieho k väčšiemu dobru? Končí smrťou, alebo pokračuje aj po nej? Ako vyzerá spolupráca Boha a človeka na ceste k duchovnému rastu? Tiež som sa venovala otázke, v čom bolo poňatie oboch autorov ovplyvnené dobou, v ktorej pôsobili, a kde vidím problémy ich prístupov. V záverečnej kapitole porovnávam podobnosti a rozdiely prístupov Origena a Gregora k téme duchovného pokroku na základe mojej textovej analýzy a sekundárnej literatúry. V záverečnej časti práce sa pýtam, v čom môže byť Origenove a Gregorove hľadanie kresťanskej dokonalosti obohatením pre dnešných kresťanov a pre ekumenický dialóg.
|
|
|
Starověká praxe pokání a Ambrožův spis De paenitentia
Štauberová, Karolína ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat Ambrožův spis De paenitentia a zhodnotit jeho význam pro teologii pokání. Po představení vývoje kající praxe v rané církvi do 4. století, především v západní části církve a s přihlédnutím k novaciánské krizi jako mezníku, se dále zabývá osobností a dílem Ambrože Milánského, jmenovitě spisem De paenitentia, a to nejen v kontextu reakce na dobovou polemiku s novaciánskou herezí, ale především jako první formalizovanou a strukturovanou teologií, která se později rozvine v chápání pokání jako jedné ze svátostí církve. Klíčová slova Ambrož Milánský, církevní otcové, 4. století, Novacián, hřích, pokání, smíření
|
|
|
Žena v dobách pozdní antiky a raného křesťanství. Panna, manželka, vdova
Bendová, Linda ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ukázat na základě rozboru vybraných traktátů církevních otců západokřesťanského okruhu, jakým způsobem byla vnímaná žena v období raného křesťanství. Je přitom příznačné, že vzhledem k dochovaným pramenům nemáme šanci nahlédnout do pohledů samotných žen. Krátce je charakterizováno rovněž postavení ženy římské a židovské, ze kterého postavení křesťanských žen do značné míry vyplývá. Pracovala jsem se spisy církevních otců v českých nebo anglických překladech, částečně i s latinskými originály (Jeroným, Tertulián, Augustin, Ambrož), jejichž analýzu řadím chronologicky. Práci dělím na tři hlavní kapitoly nazvané "Panna", "Manželka" a "Vdova", přičemž zkoumám pohled církevních otců na danou fázi života ženy. Opírají se nejčastěji o postoje apoštola Pavla zachycené v novozákonních listech, ale pracují pochopitelně i s jinými částmi Nového a Starého zákona. Došla jsem k závěru, že názory těchto mužských autorů se v některých ohledech často rozcházejí, ale všichni se shodují v tom, že ideálním stavem pro ženu je panenství, nebo život v sexuální zdrženlivosti. KLÍČOVÁ SLOVA Žena; rané křesťanství; církevní otcové; panna; manželka; vdova; Ambrož; Augustin; Cyprián; Jeroným; Tertulián; Nový zákon; apoštol Pavel
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Brasová, Alena Petra ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o dějinách kladrubského kláštera, o období založení a jeho vývoji v jednotlivých staletích. Dále jak se vyvíjel a měnil život v klášteře, ale i mimo něj a poukazuje na výjimečné architektonické dílo barokní gotiky od známých českých architektů Jana Blažeje Santiniho Aichela a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
|
|
|
Augustinova nauka o manželství ve spisu De bono coniugali
Štauberová, Karolína ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat Augustinův spis De bono coniugali a zhodnotit jeho význam pro teologii manželství. Po představení pojetí instituce manželství v římské říši a ve spisech vybraných křesťanských autorů Východu i Západu v prvních čtyřech staletích a s přihlédnutím k rozvíjející se mnišské tradici se dále zabývá osobností a dílem Augustina z Hippo, zejména spisem De bono coniugali, a to nejen v kontextu reakce na dobové polemiky, ale především jako první formalizovanou a strukturovanou naukou církevního autora o manželství. Klíčová slova Augustin z Hippo, církevní otcové, 5. století, manželství, panenství, přirozenost, čistota, tělo
|
|
|
Lidská přirozenost u svatého Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce se věnuje Augustinovu pojmu lidské přirozenosti z antropologického hlediska a v jeho vztahu k Boží milosti. Staví na zevrubném popisu období, ve kterém sv. Augustin žil, a to jak z hlediska myšlenkových směrů vzdělanější vrstvy obyvatelstva, tak z hlediska obecných poměrů mezi lidmi doby. Lépe vynikne tato záležitost v polemice s jinými soudobými představami o spáse člověka.
|
|
|
Římská říše a křesťanství - od pronásledování ke státnímu náboženství
Činátl, Jiří ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Říhová, Ladislava (oponent)
Diplomová práce je věnována situaci křesťanů žijících v římském impériu v prvních čtyřech století našeho letopočtu. Každé nové náboženství se jistě ve svých počátcích musí potýkat s řadou problémů, nepochopením a musí si své místo ve společnosti postupně vybojovat. Samy počátky křesťanství však není nikterak lehké postihnout, jelikož se nám do dnešních dní nedochovalo mnoho pramenů. Stejně tak mnoho událostí je vnímáno skrze křesťanskou optiku a tímto způsobem jednostranně interpretováno. Jedná se především o martyrologické texty, které byly postupem času značně upraveny a ověřit jejich autenticitu je dnes již poměrně obtížné. Tato diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, přičemž v první z nich se snažím popsat římskou společnost a římské náboženství, s kterým se křesťanská víra střetávala. Další kapitoly a podkapitoly jsou věnovány vzniku a šíření křesťanství, osobě Ježíše Krista a Církevním otcům, kteří nám podávají zprávy o prvních staletích křesťanské víry. Nejrozsáhlejší část této diplomové práce je však věnována hlavnímu tématu, kterým je pronásledoval křesťanů v prvních čtyřech století našeho letopočtu. K datování jednotlivých etap pronásledování křesťanů, si vypomohu jejich rozdělením podle G. E. M. de Ste. Croixe. Kapitoly, které mají za úkol popsat jednotlivé tři etapy...
|
|
|
Dějiny kláštera Kladruby
Lexová, Alena ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Významná kulturní památka klášter Kladruby se nachází v západních Čechách, v okrese Tachov. Leží na trase z Plzně na Rozvadov, přesněji třicet kilometrů západně od Plzně a pět kilometrů jižně od Stříbra. Osudy obce i kláštera jsou pevně provázané. Středověk pro ně byl dobou rozkvětu a významnosti. K výraznému rozkvětu Kladrub přispěla výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí. Proto již v roce 1230 Václav I. povýšil Kladruby na město, a tím získaly městská privilegia (jako třeba právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Samotný klášter benediktinů, který je nejstarší v Čechách, byl založený roku 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I. Ten je zde také pochován, a je tak jedním z několika málo českých knížat pohřbených mimo Prahu. V období 12. až 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Klášter sehrál významnou úlohu i v příběhu a tragédii Jana Nepomuckého. Václav IV. uvažoval o tom, že by v Kladrubech zřídil biskupství, aby omezil moc pražského arcibiskupství. Právě Jen Nepomucký mu to svým jednáním z pozice generálního...
|
host ::
RSS.